Biotopy
Biotopy papoušků rodu Pyrrhura a jejich životní nároky v zajetí
Jižní Amerika je kontinent rozprostírající se větší částí na jižní polokouli. Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří And. Na východ od And, směrem do vnitrozemí kontinentu se rozkládají rozsáhlé oblasti tropického deštného lesa. Většina těchto oblastí patří do povodí Amazonky.
Při svých privátních expedicích do Jižní Ameriky jsem měl v rozmezí let 2000 – 2007 možnost navštívit Venezuelu, Bolívii, Chile a dvakrát Peru. Při svých cestách se snažím samozřejmě poznat a mapovat i biotopy papoušků, kteří se stali mojí srdeční záležitostí a ve svém chovu se na ně specializuji.
Domnívám se, že toto je velmi důležité a dovolí nám to v plné míře poznat chování ptáků v divočině a hlavně nároky, které bychom následně měli při chovu v zajetí ctít.
Rod Pyrrhura je velmi početný a obývá rozsáhlá území jihoamerického kontinentu. Bez nadsázky lze konstatovat, že jejich domovem je celá střední a severní část světadílů a to včetně středoamerické šíje.
Z toho jak rozsáhlá území pyrurové obývají je zřejmé, že i životní podmínky jednotlivých druhů mohou být a jsou velmi rozdílné. Chovatelé, kteří se tímto rodem cílevědomě zabývají, by se měli snažit tyto nároky znát a podmínky ve svých chovatelských zařízeních přirozeným nárokům jednotlivých druhů v rámci možností přizpůsobit.
 Mapa rozšíření papoušků rodu Pyrrhura |
|
V této sekci se budu zabývat primárně druhy, které chovám ve svém chovu.
Těchto 21 druhů a poddruhů, rozdělím to podobných biotopních oblastí a pokusím se specifikovat jaké podmínky by měl chovatel v zajetí svým chovancům připravit.
- Rozdělení v zajetí chovaných druhů dle biotopů, které obývají
| Biotop | Český název | Vědecký název |
| 1 | Pyrura modrobradý | Pyrrhura cruentata |
| 1 | Pyrura hnědouchý bahijský | Pyrrhura frontalis frontalis |
| 1 | Pyrura červenobrichý | Pyrrhura perlata |
| 1 | Pyrura modravý severní | Pyrrhura lepida lepida |
| 1 | Pyrura zelenolící horský | Pyrrhura molinae molinae |
| 1 | Pyrura bělouchý brazilský | Pyrrhura leucotis griseipectus |
| 1 | Pyrura bělouchý mirandský | Pyrrhura leucotis emma |
| 1 | Pyrura bělouchý bahijský | Pyrrhura leucotis leucotis |
| 1 | Pyrura bělouchý monagaský | Pyrrhura leucotis auricularis |
| 1 | Pyrura modročelý orinocký | Pyrrhura picta picta |
| 1 | Pyrura hnědoocasý pralesní | Pyrrhura melanura melanura |
| 2 | Pyrura černotemenný brazilský | Pyrrhura rupicola sandiae |
| 2 | Pyrura zelenolící horský | Pyrrhura molinae molinae |
| 2 | Pyrura modrocelý červenohlavý | Pyrrhura picta roseifrons |
| 2 | Pyrura hnědoocasý makarenský | Pyrrhura melanura soancei |
| 2 | Pyrura hnědoocasý pacifický | Pyrrhura melanura pacifica |
| 2 | Pyrura rudohlavý | Pyrrhura rhodocephala |
| 2 | Pyrura žlutokrídlý kostarický | Pyrrhura hoffmani hoffmani |
| 2 | Pyrura žlutoprsý | Pyrrhura m.hypoxantha |
| 3 | Pyrura rudoramenný východní | Pyrrhura egregia egregia |
| 3 | Pyrura žlutokrídlý panamský | Pyrrhura hoffmani guadens |
| Vysvětlivky: | ||
| 1…tropická zóna – nížinný prales | ||
| 2…tropická zóna – horský les | ||
| 3…subtropická zóna – savany, řídké lesy | ||
Podnebí na jihoamerickém kontinentu
Podnebí Jižní Ameriky lze rozdělit do třech základních podnebních pásů. Majoritní část území se rozprostírá v tropickém podnebném pásu. Jižní část kontinentu leží v mírném podnebném pásu a severní část v subtropickém podnebném pásu. Rozsáhlá území stále vlhkých tropů kolem rovníků je oblastí tropických deštných lesů a pralesů. Vodní toky jsou tam velmi vodné a ovlivňují klimatické podmínky v těchto oblastech. Ve střídavě vlhkých tropech převládají savany – travnaté oblasti s řídkým porostem stromů. Řeky v těchto teritoriích mají kolísavé průtoky, čehož příčinou je střídání období sucha a dešťů. Diametrální rozdíl je mezi suchým pobřežím Tichého oceánu a vlhkým pobřežím Atlantského oceánu.
Jihoamerická tropická zóna
Jihoamerická tropická zóna je velmi různorodá a pestrá. Pro srovnání průměrné teploty v Amazonské pánvi se pohybují mezi 23 a 26 °C, proti tomu např. Bolivijská plošina, nebo oblasti středního peru mají celoročně jen 14 °C – foto.č. Na náhorní plošině Altiplano ve středních Andách, kde nejvyšší letní teploty nepřesahují 10 °C, hodnota teplot klesá s nadmořskou výškou. Srážky v tropech okolo rovníku jsou téměř pravidelné a jsou prezentovány dopoledním mlžným výparem a odpoledne, pravidelným a většinou prudkým deštěm. Srážkové úhrny dosahují hodnot 2 500 až 8 000 mm ročně. Nejvyšší úhrny srážek mají návětrné svahy, kam ji přinášejí pasáty od Atlantiku.
Na pobřeží Pacifického oceánu se rozprostírají nehostinné pouště a polopouště. Za svůj charakter vděčí tyto oblasti horské hradbě And, které tvoří přírodní překážku vlhkým pasátům proudícím na západ.
Jihoamerická tropická zóna se stala domovem největšího druhového zastoupení papoušků rodu Pyrrhura. Pyrurové zde obývají zejména vlhké oblasti tropického, deštného pralesa.
Co je deštný prales ?
Tropické deštné pralesy jsou patrně nejsložitější a nejcennější ze všech přírodních společenstvech na světě. Hostí nesmírné množství rozmanitých rostlin a živočichů (na jediném hektaru deštného lesa roste 50-200 druhů stromů. Tyto dřeviny tvoří tři patra. Tropický deštný prales je biom s největším počtem druhů organismů. Odhaduje se, že v tropických lesích žijí 2/3 všech známých rostlinných a suchozemských živočišných druhů naší planety.
Deštné pralesy jsou na celém světě v mnoha ohledech podobné. Na různých kontinentech jsou složeny z různých druhů, které vypadají podobně, ale vůbec nejsou příbuzné.
Jedná se o zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Obvykle se uvádějí hodnoty dolní hranice celoročních srážek 2000 mm.
Typy deštných pralesů
- Mangrové porosty – vyskytují se v chráněných místech tropického pobřeží. Tvoří rozsáhlé bažinaté lesy.
- Nížinné pralesy – pokrývají největší oblast (vyplňují teplé, vlhké nížiny, kde téměř neexistuje období sucha)
- Horský les – dělí se: na nižší horské lesy, vyšší horský stupeň, mlžné pralesy. Podnebí je studené a velmi vlhké. (mechy, lišejníky, epifyty).
Jihoamerická subtropická zóna
V subtropické zóně Jižní Ameriky kolísají teploty podstatně více než v tropech. Srážky přinášejí pasáty z Atlantiku. Podnebí je tu stále vlhké s relativně teplou zimou a horkým létem. Ve vnitrozemí kontinentu je v zimě chladněji a sucho. Zejména v podhůří And se rozprostírají rozsáhlé travnaté plochy, které v době letních přívalových dešťů bývají až z poloviny zaplaveny.
Co to znamená pro chov pyrurů v zajetí?
- Pyrurové žijící mangrových porostech a nížinných pralesích
Pyrura modrobradý Pyrrhura cruentata Pyrura hnědouchý bahijský Pyrrhura frontalis frontalis Pyrura červenobřichý Pyrrhura perlata Pyrura modravý severní Pyrrhura lepida lepida Pyrura modravý hnědokrký Pyrrhura lepida coerulescens Pyrura bělouchý brazilský Pyrrhura leucotis griseipectus Pyrura bělouchý mirandský Pyrrhura leucotis emma Pyrura bělouchý bahijský Pyrrhura leucotis leucotis Pyrura bělouchý monagaský Pyrrhura leucotis auricularis Pyrura modročelý orinocký Pyrura modročelý orinocký Pyrura hnědoocasý pralesní Pyrrhura melanura melanura Pyrura černotemenný brazilský Pyrrhura rupicola sandiae Specifikace přírodních podmínek:
Podnebí je celoročně velmi teplé a vlhké. Díky hustému porostu (hustá stromová klenba) deštného pralesa žijí papoušci v lesním přítmí a stínu.
Chov v zajetí:
Je nutno zajistit velmi vysokou relativní vlhkost (80-90%). Je vhodné zajistit ptákům dostatek úkrytů a stínu, stejně jako mírné přítmí v chovatelském prostoru. Výhodné jsou zarostlé, členité voliéry, kde budou mít pyrurové možnost šplhání. Zajistit pravidelné rosení voliéry, nejlépe sladěné se stmíváním (imitace pravidelného tropického deště). Jedná se o typické tropické ptáky, proto je nutné zajistit vhodné tepelné podmínky a to celoročně. U těchto druhů určitě nejsou namístě experimenty s chovem v nevytápěných chovatelských prostorech.
- Pyrurové žijící v horských a mlžných lesích
Pyrura zelenolící horský Pyrrhura molinae molinae Pyrura modročelý červenohlavý Pyrrhura picta roseifrons Pyrura hnědoocasý makarenský Pyrrhura melanura soancei Pyrura hnědoocasý pacifický Pyrrhura melanura pacifica Pyrura rudohlavý Pyrrhura rhodocephala Pyrura žlutokřídlý kostarický Pyrrhura hoffmani hoffmani Pyrura žlutoprsý Pyrrhura m.hypoxantha Specifikace přírodních podmínek:
Podnebí je chladnější, ale stále velmi vlhké. Je zde hustá stromová klenba, ale její výška se postupně stále snižuje. Stromy mají drobnější listí a velmi hojné jsou např. stromové kapradiny.
Chov v zajetí:
Je nutno zachovat poměrně vysokou relativní vlhkost (70-90%), větší světelnost je vhodné zajistit umělým prodlužováním dne, více prostoru k proletu, ptáci budou snášet i výkyvy teplot a krátkodobě i teploty velmi nízké.
- Pyrurové žijící v subtropických oblastech
Pyrura rudoramenný východní Pyrrhura egregia egregia Pyrura žlutokřídlý panamský Pyrrhura hoffmani guadens Specifikace přírodních podmínek:
Podnebí je tu výrazně sušší s relativně teplou zimou a horkým létem. Ve vnitrozemí kontinentu je v zimě chladněji a sucho. Znakem tohoto biotopu jsou rozsáhlé travnaté plochy s ojedinělými stromy, tvořící ostrovy kolem stálých vodních toků.
Chov v zajetí:
Pro tyto druhy je vhodné zajistit světlé (prosluněné) prostory s relativně nižší vlhkostí (50-70%). Ptáci jsou velmi dobrými letci, a proto budou vděčni za prostornou voliéru. Tito pyrurové budou krátkodobě snášet i výkyvy teplot.
Biotopy pyrurů v ohrožení
V každé minutě každého dne je zničeno 40 hektarů tropických deštných pralesů !!! V současnosti porůstají asi 6% procent zemského povrchu, což je pouhá polovina toho, co existovalo na počátku 20.století. Stromy se těží pro dřevo, vypalují se kvůli zemědělství a ničí se dolováním.
Nové silnice otevírají dosud nedostupné oblasti a osadníci likvidují stále více půdy pro pěstování obilnin, olejových palem … (často i s dotacemi místních vlád).
Jestliže bude zkáza pokračovat, brzy z mizí z těchto ekosystému na 20% druhů rostlin a 15% ptačích druhů. !!!
Deštný prales se jeví jako stabilní klimaxový porost, který jeví velkou odolnost vůči narušení. Pokud však dojde k masivní destrukci rozsáhlé oblasti, je tato vlivem půdní eroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se prales na toto místo již vrátit nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno činností člověka, je otázkou minimálně staletí.
Velmi tristní a ostudný je pohled na zdevastovaný deštný prales na jehož místě se vysazují olejové palmy, jejichž produkty v rámci „ekologické“ legislativy přimícháváme do našich pohonných hmot. Na tyto paradoxy doplácí nejen tyto „plíce planety“, ale i živé klenoty, které v těchto oblastech žijí. Musíme jen doufat, že jihoamerické ptačí drahokamy, jejichž genofond udržujeme v naších chovech, bude možné také vidět a studovat v jejich přirozeném prostředí.
Venezuela – autor článku v NP Henri Pittier
Specifikace přírodních podmínek:
Podnebí je tu výrazně sušší s relativně teplou zimou a horkým létem. Ve vnitrozemí kontinentu je v zimě chladněji a sucho. Znakem tohoto biotopu jsou rozsáhlé travnaté plochy s ojedinělými stromy, tvořící ostrovy kolem stálých vodních toků.
Chov v zajetí:
Pro tyto druhy je vhodné zajistit světlé (prosluněné) prostory s relativně nižší vlhkostí (50-70%). Ptáci jsou velmi dobrými letci, a proto budou vděčni za prostornou voliéru. Tito pyrurové budou krátkodobě snášet i výkyvy teplot.